Zrychlené tempo duchovního vývoje

Také pozorujete, jak se ve zdejším časoprostoru vše neuvěřitelně zrychlilo? Já přišla na planetu v roce 1975 a tak nějak to plynulo pomalým hlemýždím tempem (z mého pohledu). Pozorovala jsem lidi a také sebe. Pokud bylo nesprávné přemýšlení a náhled na život, za pár měsíců přišla nějaká angína nebo u někoho něco náročnějšího. Dnes se to děje ve dnech a často i v hodinách. Proto je velmi důležité žít v souladu se svým posláním (to nemusí být třeba pracovat pro Celek, ale například věnovat se dřevu a dávat lásku do svých výrobků jako truhlář apod.), poslouchat naprosto bezmezně své tělo, které neustále mění své potřeby a přání.

Řekla bych, že největší téma pro lidské bytosti je stále strach z nedostatku, zejména strach, že nebudu mít dost peněz. Toto téma drží v kleštích mnoho bytostí, které vykonávají práci, která je nebaví, kde jim není dobře a kde jdou každý den přes sebe. Pak musí řešit z tohoto nesouladu zdraví. Jak rozlišit transformační navýšení skrze neduhy tělesné a nemoc jako ukazatel chybného vývoje? Přestat lhát sám sobě. Protože většina lidí moc dobře ví, co se s nimi děje a proč se to děje. Jen začnou jaksi si namlouvat něco jiného, nebo pochybují o své intuici apod. Když je nepopsatelně blbě, prostě k zešílení, vše bolí, tu píchá něco jiného, tu úzkost se dere ven, je to transformační a chytnou-li vás například záda či ledviny a máte zánět, tak je to věc duchovní, tedy nezpracovaná témata se manifestovala do těla.

Tlak na nás vzrůstá každým dnem. Můžete to opravdu již slyšet jako zvuk. Jsou to takové zvonivé vysoké tóny v uších, jakoby vílí pískot či zvonečky slyšitelné zejména před usnutím. Můžete to i vidět, když je slunce. Jsou to taková kolečka pohybující se duhových barev, když se díváte na oblohu. Můžete to i cítit, je to taková tíže, kdy nemůžete zvednout nohu, jakoby vážila tunu, těle se vleče na záchod nebo myjete nádobí a náhle si musíte okamžitě lehnout, protože nohy vypovídají službu. Oblast třetího oka bolí, cítíte jako byste měli spálené obvody, nervová soustava je přehlcena, večer již nesnesete jediný zvuk.

Kdo ještě nemá tak extrémní projevy a cítění se mu začíná pomalu ale jistě zostřovat, začíná být „jen“ často unaven a nemá chuť někam chodit do hlučného prostředí a mezi mnoho lidí. Každý má své tempo a Průvodci přesně ví, čím máte procházet a kdy je váš pravý čas na aktivaci vědomí. Nemá cenu toto urychlovat a na druhou stranu nemá ani cenu se tomuto vzpírat.

Začněme tedy poslouchat naše drahocenná těla, která se denně mění, naše buňky, které naslouchají všem našim myšlenkám, pocitům, emocím a podle toho reagují. Buďme stateční, čiňme rozhodnutí, mějme odpovědnost za svůj vývoj a také za vývoj lidstva a ovlivňování naší planety.

Kristaaa-el